Fulnek, Římskokatolická farnost Fulnek. Socha se v současnosti nachází v Muzeu Oderska.
Materiál: lipové dřevo, rozměry: výška 75 cm, šířka 45 cm a hloubka 22 cm,
datace sochy: 2. polovina 18. století, koruna Trůnící Madony: konec 19/začátek 20. století.
O původním umístění v kostele nemáme žádné zprávy. Chybí jakékoliv prameny k soše.
Dřevo:
Socha Trůnící Panny Marie je vyřezána z lípového dřeva (v. 75cm, š. 45 cm, h. 22 cm), tvořená z několika částí: dřevořezby Panny Marie s Ježíškem ze zadní strany vydlabané (bez soklu v. 70, š. 45 cm, h. 22 cm), ruce – pravá P. Marie a levá Ježíška jsou na čepech. Dále zadní navazující krytí s plastickým prořezáváním oblak a drapérie, obdélná dřevořezba oblak přisazená po pravé straně pro pohled ze předu, spodní sokl (v. 5cm, š. 40 cm, h. 20 cm a koruna posazená na kovovém čepu. Jednotlivé části jsou spojeny dřevěnými čepy, některé jsou uvolněné zejména u soklu a rozpraskané čepy v rukou Ježíška a P. Marie. Dřevo je na mnoha místech mechaniky poškozené, vypadaná polychromie na dřevo později přetřena. V celé ploše, hlavně ze zadní strany je velké množství výletových otvorů, dále v rukou, rouchu P. Marie, koruně aj. Velké množství je částečně zalito sekundárními barevnými olejovými úpravami. Spodní sokl je uvolněný, k soše uchycen sekundárními hřebíky a přilepen sekundárními tmely. Po pravé straně je přes půlměsíc k soklu cca 13 cm dlouhá prasklina ze vsazeným rozklíženým klínem. Ježíškovi schází poslední článek ukazováku levé ruky. Koruna je novodobá, soustružená, kuličky po obvodu jsouvlepené, skleněné.
Způsob provedení přemaleb znemožňuje určit skutečnou míru poškození dřevěné hmoty plastiky, tuto skutečnost bude možné lépe určit rozšířenými sondážními odkryvy v průběhu restaurátorských prací.
Barevná vrstva:
Povrch sochy byl v minulosti několikrát opravován a přemalován. Socha je pojednána pastózními nánosy olejových barev, bronzů a hliníků. Červená tunika se vzorováním bronzovými puntíky, modrý a zlatý plášť, okrově-žluté inkarnáty s naznačením oči černou a bronzovou přemalbou korunky P. Marie. Oblaka s hliníkovým prosvětlením a černý sokl. Celek je pokryt množstvím prachových depozitů, exkrementů aj. Jednotlivé vrstvy se uvolňují od podkladu nebo zcela schází, kovové úpravy jsou zoxidované. Úbytky na dřevo byly v minulosti pouze přetřeny, celkově celeny sekundární přemalbou. V místech úbytků tzv. přirozené sondy – jsou viditelné minimálně dvě sekundární úpravy na originálu provedeném na křídu se zbytky zlacení plátkovým zlatem a stříbrem. Ze zadní strany je viditelný nátěr bronzem přes úbytky originálu na dřevo a černá olejová úprava části mraku a soklu. Přemalba je pozvedaná a odlupuje se.